SPASENI

Hra o troskách naděje ve světě, který spásu vyškrtl ze seznamu svých hodnot. Hořká analýza duchovně vyprázdněné společnosti neschopné realizovat city, vztahy, komunikaci.

„Spaseni není hra pro děti, ale pro dospělé, a dospělí této země by měli mít odvahu se na ni podívat,“ nabádal po skandální premiéře hry v roce 1965 sir Laurence Olivier k odvaze podívat se pravdě do očí. S odstupem čtyřiceti let, můžeme říct, že hrozivost hry nespočívá v sugestivním zobrazení vychýlené společnosti, ale v metafoře, že tuto společnost nespasí ani oběť nejvyšší, oběť nevinného dítěte. A přiznat si tuto bolestnou pravdu vyžaduje víc než odvahu.

„Fascinující herecká studie Jana Hájka. Také Jana Boušková a Ladislav Mrkvička jdou v závěru do vypjatých situací obdivuhodně až na doraz." (HN)

„Smutný příběh sociálních netvorů. V zemi, kde létají zápalné láhve do obydlí romských sousedů, působí hra až krutě aktuálně." (MfD)

Představení není vhodné pro děti.

Režie: Michal Dočekal, překlad: Jan Hančil, scéna: Jan Dušek, kostýmy: Zuzana Krejzková, hudba: Ondřej Anděra, dramaturgie: Lenka Kolihová Havlíková; hrají: Jan Hájek, Jan Dolanský, Lucie Žáčková, Ladislav Mrkvička, Jana Boušková, Rostislav Novák, Jan Bidlas, Tomáš Kobr, Michal Kern, Pavla Beretová.

scénický návrh Jana Duška