LATERNA MAGIKA HRAJE I O PRÁZDNINÁCH

Nejdéle uváděná inscenace Laterny magiky, která dosáhla více než 6000 repríz, sleduje putování dvou klaunů za nedosažitelným obrazem krásy. Boj dobra se zlem s nádechem nostalgie prostupují ozvuky nejoriginálnějšího českého uměleckého směru - poetismu, ať už v postavách klaunů a cirkusového prostředí, obrazy plnými pohybu a barev, hrou s imaginací a jemným humorem.

Kouzelný cirkus je esencí tvorby Laterny magiky, kterou do života přivedl tým výrazných uměleckých osobností v čele se scénografem Josefem Svobodou. Režiséři Evald Schorm, Jan Švankmajer nebo Jiří Srnec, výtvarník Zdeněk Seydl nebo slavný kameraman Emil Sirotek jsou jen některými z nich. Představení dodnes láká svou poetikou, hravostí i poselstvím, diváky potěší i citlivě zakomponované obrazy české krajiny.

„Uvnitř moderního cirkusu chladí nával mořských vln, září krása zrozená v mořském oku, svádí divoká vášeň cikánů, voní spadané listí i zebe čerstvý sníh, kde voní staré loutkové divadlo a kouř z maringotky a zcela jistě piliny z pod kopyt cvičených koní i šminky krasojezdkyň... Obraz střídá obraz, postavy putují z jeviště do plátna a naopak, důvěřiví klauni prožijí před našima očima mnoho kouzelných dobrodružství.“ (Svobodné slovo, 1977)

„Představení beze slov začíná na břehu moře zrodem dvou klaunů, kteří se na daleké dobrodružné pouti setkávají s vychytralým svůdcem a krásnou Venuší. Obecenstvo je rychlostí přenášeno z horských masívů v příliv mořských vln, ze dna jezera v cikánský tábor, tajuplný hrad či cirkusovou manéž.“(Večerní Praha, 1977)